Co spojuje úspěšné podnikatele? Často je to nadšený energií sršící člověk. A co tohle nekontrolované nadšení může způsobit?
Jsou to finanční ztráty. Tyto ztráty bývají způsobeny neřízením rizika, nepřipraveností ústupových strategií, absencí pevných bodů v projektu, za kterých ho má smysl ukončit či nákladové vyjádření jednotlivých možných scénářů.
Stručně řečeno musíme vědět kdy začít a kdy to zabalit.
Cokoliv vzdát je pro cílevědomého člověka velmi těžké. V následujícím textu proto vynechám pohled osobní psychiky, ale věnuji se čistě pohledu peněz a byznysplánu. Zde chci vypíchnout veličiny, které velmi často v byznysplánech chybí.
Jaké veličiny je třeba hlídat?
- budoucí rizika (zákazníci, konkurence, vstupy, cash-flow, zaměstnanci, úrokové sazby, legislativa, měnový kurz atd.)
- náklady na ukončení projektu ve fázi plné funkčnosti (např. počet zaměstnanců krát mzda krát počet měsíců odstupného, splacení úvěru)
- tržba z prodeje celého běžícího projektu (např. 20 x roční zisk s přihlédnutím k likviditě a budoucnosti oboru)
- tržby z prodeje jednotlivých částí projektu (např. stroje prodám za 40 % pořizovací ceny, nemovitost za 110 %, zásoby za 70 % atd.)
Kdy z projektu vystoupit?
A nyní to složitější. Za jakých okolností jsem ochoten vystoupit z projektu ještě v průběhu jeho vzniku.
O vystoupení musím přemýšlet vždy, když se realita začne odlišovat od plánu, který je v excelu. (Např. buduji výrobu pivních lahví, vstupní materiál se zdraží o 20 % oproti předpokladům, zákazníci začínají preferovat pivo v plechu o 5 % oproti předpokladům.)
V reálu bych měl alespoň znát, kdy se vyplatí vystoupit a kdy by to naopak byla hloupost.
Největší úskalí tohoto přístupu k řízení rizika je, že velká část byznysplánů v žádném excelu nikdy sepsána nebyla.
Příklad: Výstavba haly s linkou na výrobu pivních lahví, 20 zaměstnanců
Body znázorňují rozhodné okamžiky:
1. Nákup pozemku (Prodám se ziskem? Ano.)
2. Pozemek s rozpracovaným stavebním povolením (Prodám se ziskem? Ne.)
3. Pozemek se stavebním povolením (Prodám se ziskem? Ano.)
4. Pozemek s rozestavěnou halou (Prodám se zikem? Ne.)
5. Pozemek s hotovou halou (Prodám se ziskem? Ano.)
6. Prodej hotového provozu včetně výrobní linky (Prodám se ziskem? Ne.; Prodám zvlášť linku se ziskem? Ne.; Prodám zvlášť halu se ziskem? Ano.)
7. Prodej zaběhnutého provozu včetně týmu zaměstnanců (Prodám se ziskem? Ano.)
Na stavbě lze například prostavět milion korun navíc, aniž by se o korunu zvýšila její tržní cena. Naopak změnou územního plánu mohu vydělat, aniž bych jedinou korunu investoval.
Vaše odpovědi na totožné otázky mohou být zcela odlišné. Uvedené body nejsou konkrétním postupem ale příkladem, který by ve vás měl probudit ty správné otázky.
Naše osobní zvyky, velikost firmy či naše vlastní znalosti nám však nemusí umožnit zpracovat pořádnou analýzu v tabulkách či grafech. Co udělat v takovémto případě? Obklopte se alespoň na chvíli lidmi, kteří přemýšlí jinak než vy, kteří jsou jiní než vy a požádejte je o jejich názor na možný průběh projektu. Očekávejte především kritické odpovědi, že by se do toho nepouštěli, že na tom proděláte a podobně. Tyto reakce vás nesmí odradit, pouze se jich ptejte „proč si to myslí“ a ty nejracionálnější kritické odpovědi si zařaďte do svého plánu a odpovězte si, co budete dělat, kdyby se náhodou předpověď toho škarohlída přece jen naplnila.
A pokud chcete rizika analyzovat profesionálně, neváhejte a zavolejte mi.